Díu je rybářské město v distriktu Díu ve svazovém teritoriu Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu v Indii. Distrikt Díu je desátým nejméně zalidněným mezi indickými distrikty. Město leží na východním cípu stejnojmenného ostrova. Nachází se zde známá pevnost a stará portugalská katedrála. Ve městě o rozloze 40 km2 žilo v roce 2011 23 991 obyvatel.
Město a distrikt patřily historicky do oblasti Sauraštra v Gudžarátu. Byl to důležitý přístav na obchodních cestách vedoucích Arabským mořem. Vzhledem k jeho strategickému významu zde 3. února 1509 svedla portugalská válečná flotila námořní bitvu se spojeným loďstvem Mamlúckého sultanátu, Benátské republiky, Dubrovnické republiky, kóžikkótského zamorina a gudžarátského sultána Mahmuda Begady o nadvládu nad Indickým oceánem.
V roce 1513 se tu Portugalci pokusili založit předsunutou základnu, ale vyjednávání nedopadlo podle jejich představ. Stejně dopadli i Diogo Lopes de Sequeira roku 1521 a Nuno da Cunha roku 1523. Také pokus o dobytí města, který v roce 1531 podnikl Nuno da Cunha, se nezdařil.
Až roku 1535 uzavřel gudžarátský sultán Bahadur Šáh s Portugalci obranné spojenectví proti mughalskému císaři Humájúnovi a povolil jim postavit pevnost Díu a udržovat na ostrově posádku. Tak se Díu stalo součástí portugalské kolonie Portugalská Indie. Spojenectví se záhy rozpadlo, a gudžarátský sultán, který pozdě litoval své přílišné štědrosti, se proto mezi roky 1537 až 1546 neúspěšně pokoušel Portugalce z Díu vyhnat. Byl však v boji poražen a zabit, načež následovalo období válek mezi Portugalci a gudžarátským sultanátem.
Roku 1538 oblehl vládce Khambhátského knížecího státu, jenž byl součástí Gudžarátského sultanátu, Coje Çafar za pomoci osmanského loďstva, jemuž velel Hadım Sulejman Paša, město Díu.[1] Portugalská posádka vedená Anthonym Silveirou se jim však ubránila. Týž Coje Çafar oblehl Díu i v roce 1546 a toto druhé obléhání trvalo 7 měsíců, od 20. dubna do 10. listopadu. Portugalci vedení Joãem Mascarenhasem pevnost a město uhájili a poté, co dorazila flotila guvernéra ostrova Joãa de Castra, obléhatele zahnali. V boji zahynul jak Coje Çafar, tak guvernérův syn Fernão de Castro. Po druhém obléhání Díu byly pevnost i město opevněny tak dobře, že dokázaly odolat pozdějším nájezdům Arabů z Maskatu i Holanďanů koncem 17. století.
Následkem rozvoje Bombaje začal od 18. století strategický význam Díu upadat. Stala se z něj něco jako historická připomínka časů, kdy město tvořilo jakousi obchodní a strategickou baštu v rámci zápasu mezi silami islámského Východu a křesťanského Západu.
Díu bylo portugalskou državou od roku 1535 až do roku 1961, kdy v rámci Invaze do Goy podlehla portugalská posádka 19. prosince útoku armády Indické republiky vedenému proti všem portugalským državám v Indii. Bitva o Díu proběhla jako řada pozemních, leteckých a námořních útoků soustředěných na ostrov po dobu 48 hodin, dokud se portugalská posádka nevzdala. Celá oblast byla poté prohlášena za indické svazové teritorium Goa, Daman a Díu. Poté co se Goa v roce 1987 osamostatnila jako stát, se zbytek stal svazovým územím Daman a Díu. Dne 26. ledna 2020 došlo ke sloučení svazových území Daman a Díu a Dádra a Nagar Havélí, čímž vzniklo svazové teritorium Dádra a Nagar Havélí a Daman a Díu.
V Díu se hovoří celkem čtyřmi jazyky. Jsou to: gudžarátština, portugalština, angličtina a hindština.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Diu, India na anglické Wikipedii.
- Daman
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Díu na Wikimedia Commons
